O tom, co mě baví. O umění, dějinách umění, seberozvoji, životním stylu a občas o aktuálních tématech.
Když řeknete umění, lidé si představí různé tvůrčí aktivity: divadlo, tanec, poezii a literaturu, hudební díla, různá vystoupení, obrazy, sochy, a v neposlední řadě umění žít, umění milovat… A mají pravdu. Líbí se mi, jak umění definoval Satiš Kumár v knize Krása jednoduchosti: „Umění je stavem mysli. Když něco děláme dobře a nenecháváme se rozptylovat touhou po slávě, bohatství nebo moci, pak se naše práce mění v umění.“
Když řeknete, že jste studovali dějiny umění, lidé pokyvují hlavou, tváří se důležitě a říkají: „No jó, dějiny umění.“ A koukají na vás, jak kdybyste byli nějaký exponát. Fakt. Stalo se mi to několikrát. Trochu dotyčné podezírám, že úplně přesně nevěděli, co si pod pojmem dějiny umění představit. Tak si to pojďme raději ujasnit. Dějiny umění jako vědní disciplína existují proto, abychom lépe pochopili a objasnili všechny okolnosti, z nichž a za nichž díla architektury, sochařství, malířství, užitého umění a fotografie vznikala a jak dále působí v celku vizuální kultury (pan prof. Kroupa, in: Metody dějin umění II., str. 11).
Když řeknete seberozvoj, tak to zní moderně. Zdá se mi, že se poslední dobou se seberozvojem a lifehacky roztrhl pytel. Dostaneme spoustu rad, jak být výkonnější, jak vydržet víc, vydělat víc, splnit si víc cílů, víc, víc a víc, … Zajímám se o seberozvoj už léta, ale vnímám ho trochu jinak. Spíš jako kultivování ducha, jako životní cestu. Každý jsme tvůrcem svého života a tvoříme si ho na základě informací, které jsme si vzali za vlastní.
Když řeknete životní styl, zní to jako nějaké zaklínadlo. Ale ve skutečnosti je to soubor našich zvyklostí, které utvářejí náš život. Ze zkušenosti vím, že může být velice inspirativní a přínosné tyto zvyklosti sdílet. V mém pojetí úzce souvisí se seberozvojem i umění, jak jsme si je specifikovali v horních odstavcích. „Umění tvořit a umění žít se doplňují a poskytují nám pocit naplnění, uspokojení a radosti. Být umělcem znamená být tvůrcem a naopak… Když budeme kultivovat umění žití, povedeme jednodušší, harmoničtější, radostnější a spokojenější život.“ Satiš Kumár (in: Krása jednoduchosti, str. 84)
Jednou větou tento blog bude o dějinách umění a někdy také o umění života.
jsem historička umění na volné noze a nadšená propagátorka seberozvoje. Od dětství mě baví legendy, tradice, příběhy… Jsem posedlá odhalováním významu a souvislostí, tak není divu, že mi učarovala ikonografie. Pokud i Vás zajímá námět v umění a rádi byste poodhalili roušku jeho tajemství, jste tu na správném místě. Chcete o mně vědět víc?