Víte, že lebka svatého Václava vlastní hned dvě zlaté koruny nevyčíslitelné hodnoty?
První, takzvanou svatováclavskou korunu, světci věnoval Karel IV. Posílil tak tradici, která vznikla někdy po roce 1000. Svatý Václav se podle ní stal věčným vládcem a ochráncem Čechů a vládnoucí panovníci od něj měli svou moc pouze dočasně propůjčenou.
Ke své korunovaci nechal Karel IV. vyhotovit novou korunovační korunu českých panovníků. V souladu s výše popsanou tradicí ji daroval (tehdy víc jak 400 let mrtvému) svatému Václavovi, od kterého si ji čeští panovníci ke korunovacím pouze půjčovali a to ještě za poplatek 200 hřiven stříbra.
Koruna vyrobená z 21 až 22 karátového zlata je vysoká 19 cm a průměr má také 19 cm. Skládá se ze čtyř částí zakončených lilií. Nahoře jsou díly propojeny dvěma oblouky, v jejichž vrcholu je zlatý křížek se safírovou kamejí s nápisem „HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI“. Nápis znamená „Tady je trn z koruny páně“ a sděluje nám, že koruna českých panovníků byla zároveň relikviářem. Český panovník byl díky trnu v ní uloženém korunován stejnou korunou jako sám Ježíš Kristus, což aktu přidává hluboký sakrální rozměr.
Karel nechal korunu až do konce svého života († 1378) doplňovat o další drahokamy, které se mu postupně podařilo získat. Nakonec ji zdobí celkem 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel.
Druhou korunu, v textech bývá označována jako svatováclavská čelenka, obdržel svatý Václav při velkolepých oslavách výročí 1000 let od jeho úmrtí v roce 1929. Na kráse jí neubírá ani fakt, že se nyní badatelé přiklánějí k roku 935 jako k pravděpodobnějšímu datu smrti svatého Václava.
Čelenku nechali vyrobit naši krajané žijící v Americe v čele s JUDr. Dostálem. Uspořádali veřejnou sbírku. Do ní svými náušnicemi, prstýnky, řetízky, knoflíky, brožemi a podobně přispívaly převážně ženy a dívky. Celkem se vybralo přes 2 a půl kilogramu zlata a stříbra, ze kterých byla vyrobena čelenka secesních tvarů podle návrhu architekta Josefa Fanty a ze zbytku drahých materiálů také schránka na ostatky svatého Václava.
Čelenka je nejen estetická, ale nese v sobě i řadu symbolických prvků. Na vrcholu vidíme svatováclavskou orlici. Po stranách na granátových závěsech jsou čtyři pole se znaky našich tehdejších zemí: český lev, moravská a slezská orlice a slovenský kříž. Na koncích závěsů jsou přívěsky s daty 929- a 1929 jako připomínka výročí. Hvězdy a pruhy na čelence odkazují k americké vlajce a k čechoamerickým dárcům. Po obvodu je nápis Svatý Václave nedej zahynouti – slova modlitby, kterými se lidé ke svatému Václavovi obraceli a která známe také ze Svatováclavského chorálu.
Obě koruny i lebka svatého Václava jsou uloženy v chrámu sv. Víta v Praze, ale k vidění jsou jen výjimečně. Proto neváhejte a určitě se na ně běžte podívat, naskytne-li se Vám příležitost.
jsem historička umění na volné noze a nadšená propagátorka seberozvoje. Od dětství mě baví legendy, tradice, příběhy… Jsem posedlá odhalováním významu a souvislostí, tak není divu, že mi učarovala ikonografie. Pokud i vás zajímá umění a rádi byste se o něm dozvěděli víc, jste tu na správném místě.